Manufaktura u Ro

Ježíšek už maká

2010-10-05T11:50:00.007+02:00

Na BC opět proběhl rozpis s fotkou krásné čapky, Joko bohužel zahlédla a hned připsala do svého nyní už notně rozsáhlého soupisu dárku, které musí Ježíšek letos navalit, když na to rodiče nemají peníze a chuť.
Vůbec se mi do anglického rozpisu nechtělo, ale najednou začaly svrbět ruce, navíc jsem si uvědomila, že mám pro tento vzorek i naprosto ideální vlnu, takže zde:

Rozpis byl použit z tohoto linku: rheatheylia
Nedoslovný překlad:
Perleta 10dkg, háček č. 5 a č. 3, obvod hlavy 53-55 cm
1.ř.: do očka ze 4 ř.o. vháčkovat 16 ds, spojit pevným okem – každá další řada začíná 2mi ř.o. a je ukončena spojením pevným okem za zadní nitku druhého ř.o. Počáteční 2 ř.o. suplují ve vzorku sloupec zadních ds.
2.ř.: 2 přední ds do každého ds (32 sloupků)
3.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, obyč.ds mezi druhý a třetí sloupek .... (48 sloupků)
4.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, zadní ds do obyč.ds, překřížení: přední ds do druhého předního a pak přední ds do přeskočeného prvního ds, zadní ds do obyč. ds.... (48 sloupků)
5.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 2 přední ds do překřížených předních ds, zadní ds do zadního ds... (48 sloupků)
6.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 2 přední ds do jednoho předního ds, 2 přední ds do jednoho předního ds, 1 zadní ds do zadního ds (64 sloupků)
7.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, překřížení: 1 přední ds do třetího předního ds, 1 přední ds do čtvrtého předního ds, 1 přední ds do přeskočeného prvního ds, 1 přední ds do přeskočeného druhého ds., 1 zadní ds do zadního ds.... (64 sloupků)
8.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 4 přední ds do 4 překřížených předních ds, 1 zadní ds do zadního ds..... (64 sloupků
9.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 1 obyč.ds mezi zadní a přední ds, 4 přední ds do 4 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 1 obyč.ds mezi zadní a přední ds. (80 sloupků)
10.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 1 zadní ds do zadního ds, 1 zadní ds do obyč ds, překřížení: 1 přední ds do třetího předního ds, 1 přední ds do čtvrtého předního ds, 1 přední ds do přeskočeného prvního ds, 1 přední ds do přeskočeného druhého ds, 1 zadní ds do zadního ds, 1 zadní ds do obyč. ds .... (80 sloupků)
11.ř.:2 přední ds do 2 předních ds, 2 zadní ds do dvou zadních ds, 4 přední ds do překřížených předních ds, 2 zadní ds do dvou zadních ds (80 sloupků)
12.ř.: 2 přední ds do 2 předních ds, 2 zadní ds do dvou zadních ds, 4 přední ds do 4 předních ds, 2 zadní ds do dvou zadních ds
Pak opakujeme řady 10 -12 do potřebné výšky čepice. Optimální se ukázalo šest ukončených překřížení + 1 řada.
Pak rantl tenčím háčkem 1 přední ds, 1 zadní ds v potřebné výšce – cca 6 řad, obháčkovávat na závěr netřeba.

Když zvěř blbne na kvadrát

2010-09-28T22:42:00.003+02:00

Já se z koťat i dětí zblázním, nikdy nevím, odkud na mě kdo skočí, pod kterou nohou co kvíkne - kalamita. Ty potvory vám vlezou všude.

20. den po narození

2010-08-04T16:43:00.003+02:00

Koťata poprvé opouštějí bednu po vlastních pařátkách a vydávají se na průzkumy, Arčí tedy sám a zdatně, Blekí si občas mňouká o pomoc.

12 dní po narození

2010-07-27T15:31:00.001+02:00

Už čtyři dny (Argie - čti Árčí - stříbrňáček) a tři dny (Blackie - tedy blekí - černoušek) jsme pod drobnohledem koťat.
Dnes už mají očka krásně modrá a očividně vidí, co jsme zač. Naštěstí nemají sdostatek vyjadřovacích schopností, takže jejich názor na viděné zůstal utajen. Ale oba milují úchop za krkem, krásně je uklidňuje, když je za krk Johana tahá po celém bytě a ukazuje jim všechen zdejší nepořádek s tím, že to je jejich nový domov - chudáčci :-).

A zas je ten rok ten tááám!

2010-07-24T19:07:00.001+02:00

Letošní narozky se Johaně docela podařily. Dostala své kotě, vytoužené sady pokémonů s herním plánem, šanci na brzké zapojení svého vlastního počítače, na kterém bude moci konečně řádit, aniž by jí pak někdo nadával, nějaké to oblečení a krášlení (kupodivu se i většinou líbilo).
Ovšem opět mě dokázala překvapit i mile. Oznámila, že dárky nejsou podstatné, u narozenin je prý nejdůležitější dort. A prohlásila, že si dort upeče sama, sama si vybrala, že to bude piškot s meruňkama a že krém bude tvarohový. S mícháním piškotu jsem jí tedy pomohla (ale sníh a vážení bylo na ní), ale meruňky si očistila sama, sama vymazala formu, lila těsto a skládala ovoce. Pak tedy bohužel došlo k tomu, že při pečení dort vykynul v prostřed mnohem více než po krajích - objektivní nedostatek trouby, došlo i k nerovnoměrnému přeříznutí korpusu - objektivní nedostatek nešikovné a nedůvtipné matky. Ale přes dílčí neúspěchy byl dort mńamozní a ozdobení (zcela v režii Joko) úžasné. Ono to praparchantě občas dokáže být šikovné, chytré a i pracovité - doufám, že i jindy než jen jednou ročně o narozeninách.

Domácí přirozený porod

2010-07-15T22:05:00.003+02:00

Od rána byla Mikina podivně ukňouraná a stále vyhledávala naše nohy a těla ku kontaktu. Když jsem ráno odcházela, seřvala mě u dveří a ještě na chodbě jsem slyšela, jak mě volá.
Tak jsem se raději na oběd vrátila a opravdu, ležela už v nachystaném hnízdečku z Perry Rodanů dole v knihovně a funěla, vruněla, hekala a kvílela, jak bylo zrovna potřeba. Když jsem sedla na gauč, vyskočila ke mně a nechala si masírovat bříško či záda dle potřeby, občas mi packou navigovala ruku, kde teda jako mám lépe podrbat - a toto trvala skoro tři hodiny. Pak se párkrát začla točit jak pejsek dokola, pak si čistila rodidla a najednou koukám, že už nečistí sebe, ale že cosi okusuje - a ejhle první koťátko. Ale bylo to nějaké divné, skoro ani nedýchalo a Mikina měla furt tendenci místo olizování kousat, musela jsem okřikovat, i jednou klepnout do čumáku.
Očividně kotě vybarvené strakatě po tatínkovi nebylo v pořádku - až mnohem později jsme zjistili proč, mělo zdeformovaný čumáček (nemohlo sát), maminka mu v rámci nezkušenosti nebo možná v rámci pudové informace o postižení ukousla ocásek a při ukusování pupečníku vyhryzla kus kůže na břiše. Kotě se sice po dvou hodinách vzpamatovalo, dýchalo pravidelně, začalo i lézt, ale ani u cecíku se nepřisálo a zkrvavělý zadeček nám na optimismu nepřidal. Umřelo (možná i s maminčinou dopomocí, furt ho zalehávala a okusovala) asi čtyři hodiny po porodu. Byla to jediná kočička z vrhu.
Asi 10 minut po prvním vylétlo na svět druhé - tedy vlastně povylezlo, Miki si ho vyndala tlamou sama - takový způsob porodu jsem viděla poprvé, zvláštní. Toto kotě mi okamžitě připomnělo fotky Mikiny po porodu, jako by mamince z oka vypadlo (nebo odněkud tam podobně :-) - krásné hnědočerné chundelaté - a hlavně zdravé, živé, mňoukající a zvídavé. Mikina si mi ho odložila do klína a tam si mi ho očistila.
Pak si tedy dala asi půlhodinku pauzu a poslední kousek mě velmi překvapil. Je to náš šediváček, myslím, že se hodně pohádáme o jménu - kocourek s naprosto úžasnou barvou
No a ještě se pohádame, které kotě si necháme a které časem předáme zájemcům - přiznám, že šediváčka by chtěli všichni, černouška mnozí.

Bolen

2010-07-05T20:21:00.004+02:00

Mám radost, mám svou první dravou rybu (když tedy nepočítám hafo pidiokounků z rybníka) - ale jako obvykle nikoli z lovu dravých ryb. Tento bolenek se přimíchal mezi cejny Velké nejen názvem, kterých jsem povytahovala dost a dosti a nechal se nalákat na motaný rohlík. Při západu slunka se krásně zlatě leskl.

Trénink na paralympiádu

2010-06-05T22:48:00.001+02:00

Frajer Kuba

2010-04-29T20:15:00.005+02:00

Strávila jsem prima dopoledne na hřišti s kámoškou a tímto frajerem. Byl děsně sladký a šikovný. Hlavně už vím, za kým jít pro radu, až budeme kupovat nové auto, on zná všechna :-)

Hřiště u pirátů

2010-04-25T20:30:00.004+02:00

Johana to tam má moc ráda, protože rodiče sedí dole u řeky a nestarají se, ona tam dovádí s miminy, vrstevníky i odrostleší omladinou, občas se chodí hlásit a večer je geniálně utahaná.

Dnes jako překvápko dorazila její nej kámoška i s rodiči, holky se teď chvíli neviděly, takže měly spousty drbů k probírání. Víc takových dnů,(teda kdyby mě už konečně pustila chřipka a já se mohla taky účastnit, zase jsem dnešek proležela)

Cour Prahou

2010-04-24T23:23:00.002+02:00

Nohy mě bolejí příšerně, až přestanou, tak možná napíšu

Škeble rybničná

2010-04-07T21:22:00.005+02:00

Dnes na cukrovarském rybníku v Čakovicích bylo sice hezky, ale docela foukalo a hlavně nic nebralo. Takže jediný úlovek na můj prut zaznamenala Johana (když jsem musela běžet za voláním přírody) a to tuto kuriozitu:

Trochu jsme pak na břehu zmatkovali, jak se šetrně odháčkovává a pouští takováto přísně chráněná rarita 18 cm dlouhá. Kupodivu asi za dvě minuty háček pustila, nechala si jen tři červíky.

První!!!

2010-04-03T22:20:00.002+02:00

Johana ulovila svého prvního kapra bojovníka. Byl to pro ni nepopsatelný zážitek, takže víc psát nebudu.

Nové dítě

2010-04-02T16:11:00.006+02:00

Johana se před 14ti dny rozhodla v rámci jakéhosi záchvatu nastolit novou revoluční modu účesů.

Moc se mi to nelíbílo, dlouho jsem čekala, jestli si zvyknu. A nezvykla. TAk jsem ji prodala a koupila si nového Johana.

Plníme

2010-03-27T18:00:00.003+01:00

Ne teda bobříky, ale mrazák. Konečně rozmrzl náš nejoblíbenější rybník a tak sobota byla opět lovecká.
Zvláštní úkaz, v sobotu fungujou jen karasi, ostatní ryby buď spaly nebo se odstěhovaly do Davle či co. No ale ti karasi si chodili pro nášup ve frontě. Takže už i Johana má své první dvě ulovené ryby.
No a protože jsme řádně ekologicky uvědomělí a ctíme přírodu, co ulovíme, to si taky sníme, místo abychom pod zástěrkou velkého sportovního ducha traumatizovali a masakrovali ryby taháním za pysk ven z vody, přikládáním tlamy k čenichu, ohlazováním slizu a pak pouštěním zpátky do vody, kde si může rybka konečně svobodně vydechnout a chcípnout. (Nemluvím o chráněných nebo hájených druzích, ale ty prostě nechytáme, upravujeme návnady a způsob tak, aby se prostě nechytly, nebo jen nešťastnou náhodou)

A tak tahle hromádka už je vyčištěná, naporcovaná a rozdělená na tři chody - ze dvou bude během týdne pečená paštikopomazánka (našla jsem zajímavý recept), zbylí karasi jsou naložení do česneku s chutney a dva nejmenší dostane Mikina ku sváteční nedělní snídani. Já už mám takový rybí absťák, že se nemůžu zítřka dočkat.

A hned je veselo

2010-03-26T21:47:00.001+01:00

Jaro se projevuje velmi letně, takže hned jak bylo možné, vyzvedla jsem dítě z družiny a muže z práce a rychle aspoň na dvě hodinky k řece.
Tam mě překvapilo, že podběly jsou v plném květu - budu muset zajet natrhat zásoby, aby až se zima zeptá, tak jsme neodpovídali děsným chrchláním. Taky kopřivy už raší, takže do velikonoc na nádivku bude.

No a podařil se i nějaký ten úlovek, muž si též vytáhl něco k puštění a já krásného cejna - první rybu domů. Těšila jsem se na cejna na másle, ale když nás Miki vítala ve dveřích nadšeným mňoukáním a olizováním se, dostala přednost. Já si chytím něco lepšího.

Zahájení sezony

2010-03-22T20:38:00.003+01:00

Tímto prohlašuji letošní rybářskou sezonu za zahájenou!

Už v pátek jsme byli na hodinku kouknout, jak plave Vltava a bylo to hezké, ale zima a ani ťuk.

Dnes jsme vyrazili hned po obědě na jedno tajné, leč profláknuté místo, kde se prý tloušti sami snaží vyskakovat na břeh - mno až tak veselé to tedy nebylo, ale bylo nádherné až nechutné teplo, Johana si našla svou zábavu a nechala nás v klídku a já nakonec byla i úspěšná, vytáhla jsem krásného kapříka 38 cm dlouhého a bojovného až haňba. Nepolíbeného jsem pustila, ale teda fakt jen proto, že byl první. Odteď už každý další takhle pěkný půjde na pánev.
Ještě jsem dovolila manželovi, aby mi podržel :-)

Čtenářské dilema

2010-03-02T20:30:00.000+01:00

Už od ledna máme velký problém, všechny procházky, spěchání na domluvené schůzky, cesty ze školy domů a další a další se nám neskutečně protahují. Johana totiž objevila zázrak čtení a musí mi přeslabikovat všechna písmenka, která cestou potká. Vytahuje z košů vyhozené letáky, okukuje vývěsky obchodů, ukládá si do paměti jejich otvírací doby a jména zodpovědných vedoucích....
Já bych to zakázala, je příšerné, když děti umějí číst, vůbec bych je to neučila! Třeba zrovna teď, když mi tu čte to švíce přes rameno, jak je pomlouvám - co když mě pak začne bít?

Sezona začíná

2010-02-27T20:01:00.002+01:00

Tak dnes jsme byli poprvé polechtat lybiškííí, smočit proutek, jak říkají nemravové. Ryby se nám opravdu smály, až se za břicho popadaly - já zaznamenala dvě drcnutí, Standa jedno a to ještě kdoví, co za divné hry pod hladinou probíhaly.
Ale bylo krásně a užili bychom si skvěle, nebýt toho, že jsme cestou domů mírně zdevastovali auto.

Jak já se těším na první oficiální záběr.

A zas je tu karneval

2010-02-24T18:43:00.000+01:00

Jenže letos musela i maminka, ta svou fotku nemá, je jen na pár fotech na školních stránkách a všude ne zcela zamaskovaná. Maminka si pěkně mákla, ale koukala, jak to dokáží vymakat kantoři a taky koukala, že učitelovat či vychoušovat je horší jak fárat na šachtě - po 4 hodinách neustálého kontaktu se 150ti vcelku vzorně se chovajícími příšerkami.
Takže když kouknete na Joko a představíte si ji o párset let starší, párset kilo těžší a pár cm vyšší, uvidíte i mě, byly jsme totiž stejně černé a měly stejné krovky aj tykadla.

Nuda v Praze

2010-02-07T10:53:00.004+01:00

Venku smutno, zima, že by psa ani králíka nevyhnal.
Doma máminy skříně plné pokladů - například rádiovek a baretů, ledvinových pásů, až přestane bavit králik, přijdou na řadu třeba hedvábné ručně malované šátky geniální k muchlání a trhání nebo taška plná obinadel, co jich rodina za život nastřádala. Ale kdo to pak uklidí, to ví jen tatínek...

Nic ke chlubení

2010-01-09T20:52:00.001+01:00

bez komentáře

Povinnosti matky

2009-09-03T10:04:00.004+02:00

Ach jo, už jsem zapomněla, o čemže vlastně školní docházka je. Všichni jen mluví, jak velký skok a zlom je to pro naše dětičky, mazlíčky, miláčky ubohoučké. Chudinky přetěžované. Prdlačky! Děcka z toho maj srandu. Jen matky šílejí a tahají každé ráno do školy pytle a hromady všeho, co si píčelka pískne.
A po nocích popisují sešity a oblečení a příslušenství, aby to to ňuňátko vystresované poznalo, nezapomínalo, používalo... Bláznivé matky!

Školačka

2009-09-01T18:58:00.003+02:00

A je to tady! Pocity velmi rozpačité, nějak nevím, co napsat. No snad tuto éru ve zdraví přežijeme :-)))

Jo a je skvělé zapomenout nabít baterky, to pak z deseti fotek není vhodná ani jedna :-) Ale co, tady jde o dokument, kašlu na kvalitu.

Vltavo, řeko má

2009-08-15T20:13:00.002+02:00

Dnes jsem skutečně zavzpomínala na Svatojánské proudy (tedy z filmů, zrušili je pár/set let před mým narozením, ale z filmů a pak ještě jednou při vypouštění Slap, na které mě děda vzal jako skoromimino na kukačku a furt si to pamatuju,) na všechny trampské a vodácké a šífařské písně, na vodníky a bludičky i s panem Čapkem, prostě na všechno krásné o pražské části Vltavy - díky spoustě ostrovů a ostrůvků, jezů, kanálů a slepých ramen je prostě nádherná. A v té trojské části navrch plná peřejí a vypadá skoro dravě, žádný rožmberský galeje :D:D:D A v peřeji dokáže být celá stříbrná.

Bylo hnusně vedro, hejbalo mi žlučí a chytla jsem úpal, ale s řekou to vedro nehlo, ta zůstala stále stejně krásná.

Dovolená jak má být

2009-08-14T18:14:00.007+02:00

Tak první týden dovolené byl u rybníka, druhý byl cyklisticko říční. Cyklistiku už mám zdokumentovanou, ale ten poklid a relaxace u rybaření!
A děsná fyzická dřina, vydržím v kuse třpytkovat stíží půl hodiny, pak už se mi na pravačce ucpává karpální tunel a na levačce se ozývá stařičký zánět šlach - ovšem objevila jsem ameriku, měla jsem na prutu staršího colemana s možností přehodit kličku, pro praváky klička zlobí a neustále se uvolňuje a vyšroubovává, jednou jsem ji dokonce nahodila zároveň se třpytkou - naštěstí jen kousíček od břehu, byla vidět a šla vylovit - ovšem na levou ruku funguje bezvadně a mě najednou přestalo všechno bolet a dokonce jsem i lépe cítila jak pohyb rotačky tak woblera, jen to byl dost nezvyk. No záda mě bolí furt, chtělo by to trénink s nějakými baseballovými nadhazovači...

Ale na fotkách nic z toho bolestínského kňourání není důležité, jen je cítit ten klídek, pohodička a aktivní relax.

Cyklistka

2009-08-12T12:43:00.003+02:00

K narozkám dostala Joko konečně to vytoužené kolo, zatím měla prťavounké, tohle je o kus větší, Johana se musela naučit brzdit rukama, nikoli torpédem, začla i zkoumat možnosti přehazovačky. Každopádně jsme objevili netušené možnosti v oblasti bydliště a tak cyklistické výlety i třeba 10 km tam (postrašíme ryby) a zase zpět jsou na denním pořádku. No hlavně jí to jde a děsně ji to baví. A doufám, že mu hned neodroste.

Holičský den

2009-08-10T11:45:00.004+02:00

Hlavička jak z prdu kulička - jiný popis mě nenapadá

Opičátka

2009-08-03T12:50:00.003+02:00

Co mi nejde do hlavy: já umím lézt po tyči, Joko preferuje provaz. Já strávila dětství na kovových zeměkoulích či obloucích, Johana na provazech a visutých mostech, na kovových prolejzkách se víc bojí - to vše bych chápala. Ale to, že se drápou malá děcka po "horolezecké" dětské stěně beze strachu a se spoustou dovednosti, a to i ta dítka (Bára mi odpustí), která jinak výšky a prolejzačky moc nemusí, nad tím mi zůstává rozum stát - to jsem nikdy nezvládla, fyzicky mi to přišlo velmi náročné a neměla jsem na to sílu, moje outlounké dítko tu sílu a hlavně šikovnost má, kde to vzalo? Je to cvikem? Příležitostí? Zkrátka mi to hlava nebere.

Jde o první den mojí dovolené - vyrazily jsme s našima kámoškama do Stromovky.

Jak na ryby

2009-08-02T12:15:00.004+02:00

Toto nevzniklo z touhy po originalitě, alébrž protože jsem byla z předešlého dne totálně spálená a jediný obleček do vedra, který by dostatečně zabraňoval dalším sebepaličským tendencím, zároveň byl vzdušný a příjemný, byl zkrátka tento. No a klobouček z toho vyplynul, páč k šatům bejsbolka fakt nejde :-)

KOI kapr

2009-08-01T12:02:00.002+02:00

Když Češi objevili kouzlo zahradních jezírek a bazénků, objevili i nádheru japonských koi kaprů - vlastně větších příbuzných "zlatých rybiček". A když se za posledních deset let převalilo přes Čechy i Moravu několik povodní, vznikla kuriozita, koi karasokapři v běžné přírodě. Kapři se s karasy docela snadno kříží a když se k tomu přidá barevná mutace, dají se vylovit opravdu zázračné kousky.
A to se nám během posledních 14ti dnů několikrát podařilo.

Včera jsme vylovili dva, tohoto na fotkách a jednoho menšího více stříbroskrvnitého, šel do dvousetlitrového akvária u souseda. Našeho dvaceticentimentrového jsme šoupli ke kančíkům. Avšak ouha, ráno akvárko zakalené a bezvousý červený kapřík u hladiny lapal po dechu, takže jsme znovu naplnili kyblík a s Johančím souhlasem ho vrátili zpátky do rybníka.

Dnes jsme vylovili dalšího menšího, dali strejdovi - prý pro něj pořídí velké akvárko.

Poznámka post: náš kapřík se díky lapání vzduchu zachránil, sousedův kapřík byl do týdne zabit a ožrán oceloty, kteří s ním akvárko sdíleli, strýcova kapřice chcípla sama během dvou dnů, neměla se kde vytřít - poučení: jsou krásní, ale když se jim líbí v českém rybníce, nemá cenu je trápit v sebevětším a sebelepším akvárku. Zkrátka už to nikdy neuděláme! A neproste, je to marné!

Kachny... kachny ... kachny

2009-07-26T10:24:00.001+02:00

Miluju tuto scénu z Rozpuštěný vypuštěný. A taky miluju vypouštěnou Hostivařskou nádrž a rybolov nad ránem - tolik romantiky naráz, to by se z toho jeden po...těšil.
A pak ten pohled do ledničky narvané kapříma porcema :-)

Tuto kachnu jsme nechca ulovili, chtěla doletět za jedním neukázněným káčátkem a nevšimla si vlasců. Naštěstí nebyla příliš plachá, takže se nechala přitáhnout ke břehu, chytit do hadru a vymotat jen za cenu pár peříček. Jak ta pak nadávala, to nechtějte slyšet. A mstila se nám krádežema vnadění z kyblíku za zády. Holt to je ten vděk.

Květiny pro mladou slečnu

2009-07-25T09:59:00.003+02:00

Ženu ani květinou neuhodíš, ale to mý smrádě bych občas nějakým roštím klidně humlátila :-)))
Ale když má ty narozeniny, tak jsem po ranním rybolovu vyplenila jednu louku a dovezla Johaně k snídaňovému zbytku dortu luční pozdrav - mělo to větší úspěch než loňské kupované růže. Jen kdyby ty máky tak rychle nevadly.

Sedm

2009-07-24T21:41:00.004+02:00

Joko má narozeniny
my máme přání jediný
- aby se aspoň jedna fotka povedla - a vono nic (tyto dvě prošly mnoha úpravami, aby byly aspoň zřetelné)

A dort si Johana upekla sama a s meruňkama, povedl se jí moc.

Přišla bouře zlá...

2009-07-23T20:46:00.004+02:00

Byl krásný horký letní den. A najednou nebyl, zatmělo se jak v deset večer a z nebe začly padat kýble vody - tedy voda i s kýblema. Trvalo to chviličku a zastavilo to celou Prahu.
Přežila jsem bouřku v práci a vyrazila směrem k domovu. Leč ouha, po dvou stanicích tramvaj zastavila a prý že dál se nejede, kdesi u Hradu spadl strom nebo někde nějaká bambajka opustila své koleje, nebo někde někdo boural, nikdo neví nic přesně, ale nejde proud ani MHD.
Došla jsem pěšky na Malostranskou, že kdyžtak zkusím při nejhorším metro s třemi přestupy. A tam jsem zjistila, že vykolejila tramvaj, u Prašné brány spadl strom a na nábřeží bouralo auto. A pak jsem jen zírala, jak ono je to v Praze zorganizované, jeden vyprošťovací vůz dorazil, nadzvedl tramvaj a vrátil na koleje - ta nabrala cestující a odsvištěla po své trase, druhý se vypravil k Hradu odsunout strom a vrátit dráty kam patří, bouračka nebyla vážná, ťuknutá auta byla odtlačena z cesty na náplavku. Do dvaceti minut vyřízeno. No páni radní, fakt jsem čuměla, nevím, nakolik je to zásluha radnice, ale už jen to, že to funguje a žádný byrokrat tam nepokřikoval a nezdržoval - to se cení.

Kousek od domova jsem zjistila, že bouřka strhla obří plachtu na jednom domě v rekonstrukci (ta trvá už pět let), 40 minut po bouřce už tam stál vůz s plošinou a plachtu upevňoval zpět - co se to děje? Kde jsem se ocitla? To je snad nějaké sci-fi?

Přírůstek do domácnosti

2009-06-23T22:41:00.006+02:00

Tak tohle je výsledek kamarádství z mokré čtvrti, aneb hospodské kšefty, aneb "za litr? no nekup to!" Zvlášť když je kámoš v nouzi a doma pláče nejmilejší dcerunka po žvížátkách.

Absolvent

2009-06-18T13:30:00.002+02:00

Joko měla dnes rozlučku s MŠ, ta proběhla formovou stužkování a na kokardě byl krásný a vtipný nápis ABSOLVENT MŚ, poté měli vcelku vydařenou diskotéku se soutěžemi, pekla se kuřátka na grilu, dlabaly se "školkové" koláčky (tam umějí moooc dobré)... tahle akce se školce povedla.

1. den lovu dravců

2009-06-15T15:13:00.001+02:00

Tak ode dneška už se může
- těšíme se na tento den půl roku, až si půjdeme zalovit štiku či candáta. Tím, že je pondělí, tak to holt musíme nějak skloubit s pracovnimi povinnostmi, mám ranní, původní nápady o vstávání za kuropění s tím, že od čtyř budeme mrskat řeku, tudíž neprošel. Ale z práce razit rovnou k vodě lze, jen to počasí nekamarádí, ale to neva, nejsme z cukru.

A štiky i candati se nám samozřejmě vysmáli, akorát Joko je spokojená, našla město šneků - miminek, školkáčků i rodičů - pořádala závody, krmila miminka, užila si šnečích radovánek

Stoupačky nebo klesačky?

2009-04-29T21:41:00.004+02:00

Před dvěma dny byla zahájena akce "Výměna stoupaček v činžovním domě". No po čtyřech pracovních hodinách ve třech dnech je vše zbořeno, plyn nechtěně přefiknut, už mě to stálo dva dny dovolené.
A co bude dál? To nikdo neví...

Rozloučení

2009-03-01T21:58:00.002+01:00

I když jsem to netušila, bylo to asi naposledy, co jsem viděla naši chalupu. A co jsem viděla, to se mi hodně nelíbilo, dvacet let práce a radosti za dva roky pravidelného vybydlování tamními nepřizpůsobivými obyvateli vzalo za své, už ani brečet nemůžu. Pryč s tím, zájemců je dost (i mezi pachateli).
Takhle zdálky na nepovedené fotce zaplaťpámbů není moc vidět, co všechno je zničené či zcizené.

Maškarní

2009-02-12T23:12:00.005+01:00

Včera v devět večer mi bylo oznámeno, že se mé dítko těší, že bude druhý den ve školce na maškarním za pirátku - no co, žádný problém, její starší brácha za piráta byl a masky se u nás nevyhazují... No nevyhazují, leč uklízejí a to nedohledatelně....
A moje úžasné dítě moje marné pátrání okomentovalo: "tak už se netrap, vždyť stačí prostěradlo a budu za super ducha" Staré povlečení se našlo mnohem snáze a tu je můj nejúžasnější duch.

Stále bez foťáku

2009-02-08T11:27:00.005+01:00

Tak už 4 měsíce krzápek zlobí, vybíjí baterie. Stále jsem doufala, že jde jen o mou lenost a lakomost zakoupit kvalitní nabíjecí baterky s kvalitní nabíječkou. Dnes jsem se tedy pochlapila, zakoupila, nabila a nové králíkovky šópla into.
Ale bohužel, nacvakala jsem dvacet Johan a šlus - a to bylo jen běžné focení na automat - takže energeticky nejlevnější.
Navíc mám standartně šoupnutou bílou a musím ji korigovat po každém zapnutí (a ne vždy najdu tu správnou plochu)- děsný opruz a tatam je pohotovost fotografova. Než se nachystám, focené objekty to neba a jdou jinam. Oprava krzápku by stála počítám stejně jako koupě nového a tak začínám střádat na jiný, lepší...

z dneška:

Perníčková

2008-12-14T20:00:00.002+01:00

Ještěže mám pomocnici a nemusím se s tím patlat sama... Ovšem ani letošní recept nebyl zcela ono, budu hledat dál - to mám z toho, že šidím receptury.

Vánoční balící papíry

2008-12-13T18:27:00.008+01:00

Vždy jsme balili do bílého - nějak se nám nechtělo utrácet za prapodivné obrázky santy - dnes jsem potřebovala nějak zabavit Johanu a tak jsem jí do stříkací láhve naředila s vodou trochu tempery, vytáhla nachystané bílé papíry a ať je Ježíškovi trochu ozdobí, aby byly krásné.
A jsou - ne moc výrazné, ale Johana si mákla, navíc se to protáhlo sušením, takže zábava na celý den.
Ještě jsme jeden zkusily s bramborovým razítkem srdíčka, ale to byla zbytečně velká piplačka

Háčkované vánoční ozdoby

2008-11-29T13:47:00.000+01:00

Co dodat? Snad jen, že jsem se takhle bavila celý (již druhý) rok průběžně. A včera vše vyprala a naškrobila, dnes sundala suché ze špendlíků za nadšeného Johančina óch a ách

Papírové vánoční ozdoby 1

2008-11-28T19:40:00.005+01:00

Tuhle piplačku jsem vymyslela loni, když už jsem nevěděla, jak zabavit Joko. Na čtyři ozdobičky stačil jeden kanclpapír a cca půlhodinka na každou a hezky skládat a skládat harmoniku cca 3-5 mm širokou, pak už jen máznout lepidlem kraje k sobě, střed nějak začistit - loni korálky, letos zase jen papírovou vystřiženinou - čekala jsem totiž v práci na práci a tam korálky nemám, kdežto papír a lepidlo ano :-)

Z loňska jsem našla ještě tyto dvě:

Korálkové vánoční ozdoby 3

2008-11-23T18:43:00.003+01:00

Tuto červenou sadu vytvořila Joko - tedy ne, že by celé navlékala, ale pokoušela se - udělala jeden dílek čí lístek, zajásala, jak je to krásné a...
...mamíí, vidíš, takovouhle ozdobu uděláme ...
... řeknu vám, že dovymyslit načaté někým jiným je docela fuška.

Na obranu Johany můžu říct, že zkoušela navlékat dál, já jí diktovala, kdy levý či pravý drát do kterého korálku - u hvězdy vydržela tři lístky, u té prostorové ozdobičky udělala dva ze tří dílků a měla toho plný krovky, kdo by se s tím piplal, žejo.

Takže červený set¨

No a uvidím, zda se pustíme i do zvonečků, ty drhnou na chybějícím kopytě.

Korálkové vánoční ozdoby 2.

2008-11-16T16:11:00.007+01:00

Další víkend, další ozdoby. Dokoupila jsem sáček průsvitných okrových rokajlů, vypadají tak nějak nijak, ale v ozdobičky z nich jsou najednou velmi něžné.

Takže medová sada

Korálkové vánoční ozdoby 1.

2008-11-09T15:36:00.006+01:00

Letos jsem se rozhodla, že podlehnu tlaku okolí, a pustila se i do korálkových ozdob, mám totiž ještě jeden korálkový košíček "prvorepublikový" a když jsem byla malá, tak to byla jedna z mých nejoblíbenějších ozdob. Košíček loni zničila kočka ve spolupráci s dcerkou, tak zkouším jiné nové.
Dnes první sada - ze smetanových perliček - pardon - rokajlů.

199. Poslední fotka babi

2008-10-09T15:20:00.003+02:00

Tak jsem objevila ve foťáku "poslední foto", které dělala Joko, když si u babičky hrála - 10 dní před smrtí - tedy podle efixu. Když na to koukám, je mi lépe, usmívá se, vypadá spokojeně...

A další čapka

2008-09-27T14:35:00.001+02:00

Modrobílou jsme poslaly do světa, Johanka ji darovala kámošce, i když se oběma víc líbí tato nová, ale ta modrobílá malé Báře seděla o fous lépe než ta červená - byla o půl cm menší.

Takže potkáte-li tuto čapku, je v ní Joko :-)

Panoramčina čepice

2008-09-24T15:26:00.005+02:00

V další B-C diskuzi o čepičkách poslala Panoramka skvělý návod na čepici háčkovanou "hvězdičkovým" vzorem (http://www.youtube.com/watch?v=Zugvv0nzj1Y).

Okamžitě se mi zalíbilo a vytáhla jsem nejvhodnější vlnu a začala háčkovat, už jsem končila, když Panoramka zveřejnila svá fota a já zjistila, že po světě budou brouzdat dvě naprosto stejně očapkované hlavy :-)))) Měly jsme obě zkrátka stejný barevný nápad. Ale ta moje milovaná očapkovaná hlavička to neví a je tudíž nadšená a zítra si ji prý vezme do školky, aby holky záviděly a klucí obdivovali.

Borůvky všude

2008-09-20T16:16:00.009+02:00

Po obdarování kamarádky nastala konečně chvilka dodělat borůvkový set i pro Joko - náhrdelník, náramek, prstýnek, přívěšky k náušničkám a gumičky do vlasů

176. Splněný sen

2008-09-16T22:32:00.002+02:00

Před dvěma měsíci projevila Johanka přání, že k narozeninám si přeje růžového budíka. Měl být specifický - měsíc mi trvalo, než jsem si vzpomněla, jakýže to budík a hlavně kde ho viděla. Zkusila jsem během narozeninového dárkování dohledat krámek, jenže byl mezitím zrušen. Kamarádka znalá našeho problému - že tedy hlavní vytoužený narozeninový dar nebyl - našla podobný, ale bohužel černý, v Ikee - a zakoupila - boží to žena. Stačilo pár hvězdičkových samolepek a Joko má splněný sen a už druhý den nás ráno budí vyzvánění mechanického budíka, dnes konečně i ohvězdičkovaného. Nadšení je neutuchající a to se co? - to se vyplatí!!!!

174. Hurá na návštěvu

2008-09-14T13:46:00.006+02:00

Tak korálky navlečené, ale nachystané zapínání se ztratilo, dort jsem spálila, ale naštěstí máme poblíž úžasnou cukrárnu, která umí krásné dorty pro pětileté holčičky, Johana zlobila, babí brečela hlady, takže zpoždění veliké, ale nakonec jsme se na návštěvu dostavily a holky si pak celé odpoledne úžasně vyhrály a vůbec jsme o nich nevěděli a tak ani nebylo koho fotit, když byly stále zalezlé v pokojíčku a učily Kena s Bárbí určitě ty směšné pohyby (radši nevědět a neptat se).
Ještě na poslední chvíli (když už jsem nesehnala tolik potřebné pruhované punčocháče) jsem si vzpomněla na háčkované prvky z irské krajky, co mám už měsíc v krabici a co se budou barevně hodit oslavenkyni na nový kožíšek.

173. Stihneme to?

2008-09-13T13:28:00.002+02:00

Tak dnes se nám vůbec, ale vůbec nikam nechce a na zítra jsme se s Joko domluvily na návštěvu, protože Johančina kamarádka měla narozeniny a bohužel přes týden opravdu nestíháme organizovat holčičí srazy. Mno jo, ale co za dárek pro holčičku, jejíž maminka je velmi šikovná a umí sehnat kdeco a navrch prodává hračky (a tudíž má i z první ruky). Tak prý zrovna frčí korálky a když už navlékám, tak ať něco navléknu (občas je lepší se nestydět a rovnou zeptat :-) ). No mám zrovna rozdělanou borůvkovou sadu pro Joko, tak honem rychle dodělat s Johančí zdržovací pomocí, ať nejdeme s prázdnou.
A do trouby šup s korpusem na motýlovitého dorta.

163. A opět freudovský problém

2008-09-03T23:49:00.000+02:00

Jak vidím komín, musím ho vyfotit, s tím už asi nehnu. Chudák manžel, ještěže se v psychoanalýze nevyzná, třeba by si to bral osobně :-))))

162. Badmintonistka

2008-09-02T23:36:00.001+02:00

Olympiáda u nás způsobila nadšení pro tento sport. Došlo mi totiž, že pálkovací neboli raketové sporty u nás moc nefrčí a měli bychom se polepšit. A tak jsem zakoupila novou badmintonovou soupravu, protože je to co do potřebného trénovacího prostoru lepší než tenis, softtenis i pingpong (kde sehnat u rybníka stůl, že?). A navnadila jsem Joko, že tento sport je jeden z nejskvělejších. A ono to nejenže zafungovalo, ono ji to i bavilo, možná i proto, že jí to fakt hned od začátku šlo, žádné marné pokusy o podání, to uměla hned napoprvé. A tak chodíme už pátý den každé odpoledne hrát, zatímco se tatínek snaží zásobit mrazák rybami - a stále nás to dost baví.

Fotka nestojí za moc, po jednom cvaknutí scíply baterky a pak už byla Joko na krzápek moc rychlá, vůbec se nedařilo ji zachytit :-)

159. Z rybářek houbařky

2008-08-30T19:56:00.005+02:00

Joko s Bárou se opět sešly u rybníka a i když chvíli vydržely hlídat splávky, Bára dokonce vlastním tělem asistovala pokusu o vylovení kapra, tak přesto mnohem raději vyrazily na bedly a hříbky. Bedly byly jako princezničky a právě se smažej k večeři.

158. Už rostou...

2008-08-29T19:50:00.002+02:00

...ale ty dobré, jedlé jsem raději rychle sbírala, večerní lesík byl přeplněn houbaři a hrozilo, že než zaostřím, někdo mi hříbečka vyfoukne :-)))

157. Větroň

2008-08-28T19:46:00.001+02:00

ale tažné letadlo jsem nikdy nestihla :-(

156. Choroš

2008-08-27T19:29:00.002+02:00

Letos se nám klucí nějak urodily a jsou k vidění i uprostřed města u železničního náspu. S Johanou je milujeme, u každého musím dlouho Joko ukecávat, že tento domů nepotřebujeme, občas neukecám ani sama sebe - hodlám je všechny pověsit na zeď v předsíni - budem to tam mít jak u horolezců :-)))))

155. List ve slunci

2008-08-26T19:22:00.002+02:00

Vím, je to fotka o ničem, ale když mě fascinoval lesk na listu

154. Ulitá ulita

2008-08-25T19:11:00.000+02:00

Tak toto mě pobavilo, sbírám prázdné ulity pro Johanu a v téhle mě čekalo překvapení

153. Máma a táta na rybách

2008-08-24T19:03:00.000+02:00

Poslední den dovolené trávíme hezky rodinně rybářsky, jako vlastně větší část mé dovolené. A protože i po 14ti dnech nás to všechny baví, je potřeba to zaznamenat. A navrch mám tudíž čárku i za autoportét - i když není auto-, fotila Joko skrytá ve větvích tamní vrby mlátičky.

152. Tráva ve větru

2008-08-23T18:49:00.004+02:00

151. Rybářky

2008-08-22T01:44:00.000+02:00

No a jsme opět u vody - tentokrát jen tak posedět u prutů s Johanou a Bárou, bylo to prima.
Jo a našla jsem sedm hříbků modráků, heč.

150. Svátek

2008-08-21T01:09:00.002+02:00

I včera jsme vyrazili za rybami, tentokrát do krajiny, která je úrodná nejen pro lovce, ale i pro sběrače, výsledkem byl koš mirabelek, petflaška ostružin, pytel bezinek a obrkytice máty (stihli jsme i kytičku pro prababi, jen tak, aby měla něco ve váze). Moc jsem si to užila, neb jsem náturou sběrač - i když za dnešních podmínek ku sběru se vlastně jedná taky o lov :-)

A tak dnešek trávíme zpracováváním úlovků: vařím marmelády, med, peču ostružinový koláč, nakládám cejny, chystám rybu k večeři - Johanka hlavně trvá na tom "svátečním" koláči - má nárok, protože u nás doma jsme si jejím pojmenování usnadnili situaci a už nemusíme vzpomínat na tanky, máme tu naši rytířku z Arku a další důvod k napití :-)

A Špotáková vrhla, jupí!

recept zde

149. Vodoměrka

2008-08-20T01:26:00.000+02:00

Co dodat, i dnešní zážitky jsou "od vody". Náhodou tyhle každodenní výjezdy mi dělají dost dobře, krásně si relaxuju a Johana si to umí kupodivu taky užít

148. Zrcadlení podruhé

2008-08-19T01:21:00.002+02:00

No tohle jsem našla mezi dnešními pokusy o zrcadlení a i když tam jde o odraz, pravé zrcadlení to není, jen se mi líbí ten na hlavu postavený svět

147. ne/soutěžní Zrcadlení

2008-08-18T01:02:00.002+02:00

Počasí se opět zprázdninovalo a tak hurá na výlet, na koupání to sice není, ale u vody je prostě fajn a tak se u prutů vyžívám ve zkoušení zrcadlení

145. Hadrnička

2008-08-16T23:06:00.005+02:00

Ven bych nevyhnala žádné domácí zvíře, manžel šel do deště a zimy dobrovolně, nejde mu z hlavy jedna štika, co na něj posledně potměšile mávala ocasem.

A tak jsme se s Johanou pustily do "pytlování". Po stěhování totiž zbylo pár pytlů, ve kterých jsou možná i potřebné věci, ale zatím nebylo tak zle, aby se musely vybalovat. Ale až se mě zima zeptá, jestli jsem v létě našla tu bundu, můžu už hrdě říci, že ano.
A Johana si hadrování užívala, navlíkla na sebe kde co včetně svých oblečků z dob miminkovských a mých košil z dob středoškolských - a ve všem se producírovala a předváděla. Zaslouží i pochvalu, protože poctivě odstříhávala knoflíky a pomáhala párat zipy apod. z věcí, které jsme přebraly na hadry, docela hodně pomohla. Za odměnu si našla několik oblečků, které sice už dávno nedosahují mých xl rozměrů, ale jí se prý budou určitě hodit na nějaký ten karneval. Už toho má nastřádáno skoro celou polici ve své skříni.

144. Prázdniny jsou nuda

2008-08-15T12:04:00.003+02:00

Mamíí, proč je venku tak ošklivo, bude pršet? Můžeme ven? Já chci sluníčko. Nepůjdeme na hřiště? Proč chceš uklízet, když máme dovolenou? Pustíš mi pohádky? Já bych chtěla nějakou hru na počítač. Mami, já se hrozně nudíííím...

Hmm. Asi bych se měla polepšit, zamračené počasí mi umožnilo výmluvu, že je ošklivo a že tedy strávíme den vyháněním pavouků a a rušením štěničáren z tmavých zákoutí - navrch to ani neplním a užívám si dovolené úklidem jen nejnutnějšího, sleduju olympiádu a nehodlám se přetrhnout. A moje dítě se nudí. No je poledne, tak snad se odpoledne vzmátořím a vymyslím nějaký lepší prázdninový program, protože takhle jsem hrozná máma (jak mi bylo včera něžně pošeptáno)

143. Makej, makej, vyhraješ, huráááá!

2008-08-14T22:35:00.004+02:00

Proč moje dcera není raději dráček Soptík, neustále vzpomínám na jeho vroucí "Budu požárníkem, já budu požárníkem" a na trápení jeho taťky, když to musel celé dny poslouchat a stejně vroucně s tím nesouhlasit. A stejně jako já s tím nic nenadělal.

Joko bude roztleskávačkou - ano, přesně tou naivní, hloupou, toužící jen po laciné popularitě - tak jak je známe já i ona z emerických filmů, rozhodně tamní příběhy nebere jako odstrašující :-))) No a tak si dnes v tržnici vybrala šatičky a už to tu roztáčí, poskakuje jak koza, vykřikuje nesmyslné slogany a je v sedmém nebi.

Ještěže nám tu neustále běží olympiáda, jinak bych si vážně připadala jak ve cvokhausu, takhle si jen namlouvám, že Johanu strhla moje fandovská nálada.

142. Náhradní bazén

2008-08-13T22:00:00.003+02:00

Zrovna když jsme se schystaly k odchodu na koupaliště, tak se zatáhlo a začlo pršet jak o život - a hned přišel i pláč, že Joko musí nutně do vody, ukázat mi, jak se umí potápět s otevřenýma očima a jak skákat do vody a tak...
... a tak jsem naplnila vanu a bylo oblíbené letní cachtání.
Než se stihly prstíky rozmočit do vrásčita, déšť přešel a mohly jsme se vydat aspoň na hřiště.

Další lybiškííííí

2008-08-10T23:16:00.000+02:00

Už se nám rybí šuplík v mrazáku přeplnil, takže pokračuji v rybích receptech:

Rybí polévka s vločkami:

ingredience: 2 kapří hlavy očištěné od skřelí a raději bez očí,(nemám ráda, když se na mě někdo vyčítavě kouká z hrnce), ploutve a ocásky z těchže ryb, v ideálním případě ještě jedny jikry a jedno mlíčí. 1 cibule, 4 větší mrkve, petrželová nať (stačí stvoly), 1 petržel, kousíček celeru, 2 stroužky česneku, nové koření a celý pepř (po deseti kuličkách cca), bobkový list - 3-4 lístky, vegeta a sůl, krupice nebo ovesné vločky.

Začínáme vývarem. Hlavy a ploutve dáme hrnce s vodou, přidáme rozpůlenou cibuli, jednu mrkev, nať a další koření vč. vegety a soli. Přiklopené vaříme, rybě stačí tak půlhodinky, ale čím pomalejší a delší vaření, tím silnější vývar. Pak vývar scedíme, z hlav a ploutví obereme maso (a že je ho tam docela hodně, i když se nezdá) - vše ostatní vyhazuji.

Mezitím pokrájíme mlíčí a jikry na drobnější kousky a nastrouháme zbylé mrkve a petržel, celer nahrubo (nebo lze krájet na kostičky, ale pak se zdržuje vaření polévky). Na pánvi na másle s olejem osmažíme pokrájené jikry a mlíčí, čerstvé jikry se rozpadají na jednotlivé kuličky a krásně posléze polévku zahustí, při prudším smažení i jikry zůstanou slepené do kousků - takže jak je libost. Pak necháme v téže pánvi i lehce orestovat mrkev, petržel a celer. Celou směs poté nasypeme do scezeného vývaru, přidáme i obrané maso z hlav a po opětovném uvedení do varu můžeme zahušťovat. A abychom neměli vánoce desetkrát do roka, tak v průběhu roku nedělám jíšku, ale používám buď ovesné vločky nebo dětskou krupičku (syn odmítá vločky) - je to příjemně šmakózní.

Nakládaní cejni

ingredience: cca 10 malých cejnů, sůl, ocet - po naložení se uvidí, jestli lák nebo marináda či zelenina.
doba přípravy. dva týdny.

Vykuchané, očištěné cejny bez hlavy a ploutví rozpůlime podél páteře. Po umytí je důkladně potřeme solí - ideálně ve vrstvě. Seskládáme je do mísy na sebe, přiklopíme a necháme prosolené cca den až tři v chladu. Poté je od staré soli omyjeme a nakládáme zase do mísy do nálevu: 1 díl octa + 1 díl převařené vody - v takovém množství, aby všechny rybičky plavaly.

Fota a další postup doplním, jak budu vyrábět

138. Konečně dort

2008-08-09T11:51:00.001+02:00

Hromadná oslava se vydařila, jen ten dort byl narychlo sháněný hypermarkeťácký - špatně jsme se domluvili, co se dá dělat - ale dětem chutnal. Byli vlastně tři oslavenci, ale díky nedomluvě jen jeden punčák, který musel vydržet všechno :-) Ne každý den je posvícení, takže předcházely ne zcela vydařené borůvkové knedlíky, lehce přesolený kuřecí vývar, ale posvíceneckou náladu zachránila hora bramborového salátu a z něj vytvořené chlebíčky, těmi jsme se přežrali všichni (no dobrá, tak tedy já nejvíc).

Na dárky se moc nehrálo (i když žabičkový polštář sklidil velký úspěch), účelem bylo sejít se, nadlábnout a pokecat - a to se podařilo bezvadně.

137. Vosí bufet

2008-08-08T10:40:00.003+02:00

Na zastávce cestou z práce jsem si uvědomila, že dnes už toho asi moc nenafotím, protože jedu domů a 14 dní mě tu nikdo neuvidí a dnešní zbytek dne strávím v hospodě a pak hned spát - ideální zahájení dovolené :-)

Nejprve jsem zkoušela ulovit čmeldu, který vehementně opyloval kytičky a bylinky vystavené naproti v květinářství, mrcha uletěl. Pak jsem chtěla zachytit nájezd asi sedmi vos na zastávkový košík, ale jak zahlédly objektiv, tak se asi zastyděly za svůj málo vosí vypapaný pas a okamžitě se skryly v hlubinách odpadků. Zůstala jen tato modelka:

133. Svítání

2008-08-04T18:24:00.004+02:00

A ráno za svítání jsem se vracela. A protože jsem se domů vracela přesně na čas, tak jak jsem slíbila, (aby Johanka nezaznamenala, že jsem byla pryč,), tak se mi nebe odměnilo ranními červánky. Stála jsem jak tajtrlík uprostřed nájezdu na magistrálu a fotila a fotila, co vteřina - to jiný obraz. Tímto se omlouvám manželovi za půlhodinové zpoždění, dceři za šok při zjištění, že máma není v posteli a nakukovatelům, že jsem nedokázala vybrat jednu fotku.

132. Strom v okně

2008-08-03T22:30:00.006+02:00

Foceno je hodně pozdě, už se stmívalo, ale ještě nesetmělo, vyrážela jsem na noční rejdy.

Irská krajka 2.

2008-08-01T14:56:00.009+02:00

Pokračujeme kytičkama a lístečky

Irská krajka

2008-07-31T14:49:00.016+02:00

Tak motýlek záchranář způsobil háčkovací mánii, Joko zahlédla u mého návodu na motýlka některé z prvků irské krajky a hned, že prý chce kabelku s kytičkama a motýlkama, nedokázala vybrat barvu a tak to bude pestrobarevné. No a já začínám háčkovat po chvilkách jednotlivé prvky, které pak nějak posešněruju, ještě nemám představu, zda na síť nebo free.

Začínáme s motýlky:

a pak tyto kytičky:

Motýlek to zachrání

2008-07-30T19:56:00.005+02:00

Joko se opět vyznamenala, na halence, kterou dostala k narozeninám, vytvořila hned druhý den díru - tedy prý to udělala Mikina, ale to nic nemění na tom, že halenka byla hodobóžová a nemělo se v ní chodit doma, notabene se v ní prát s kočkou.

Co je platné, že je to Johaně děsně líto, když vždycky až po průšvihu, nějak se jim neumí vyhýbat.

Navíc si nějak zvykla, že maminka zachrání ... no i tentokrát se tedy pokusím. Dnešní dárek je tedy Motýlek záchranář - ještě k tomu přibude kytička, ale to zase až zítra.

127. "Dobré" kytičky

2008-07-29T13:49:00.004+02:00

Šestý den přišly na řadu květiny :-). Ovšem jsme rodina veskrze pragmatická, takže i kytky musí něco vydržet - takže nejlépe květináčové - a musí dobře chutnat - a proto zvítězil zelený rozmarýn a měsíční jahůdky. Joko opět nezklamala a nadšení z vlastních květináčů nezná mezí. Jen Mikina nějak nepoznala, že tato "travička" není pro ni a už se do jahůdek pustila :-)

Po skoro týdnu: Mami, to je děsná psina, dostávat dárky každý den, jakej mi přineseš zítra?

126. Nová akvarijní náplň

2008-07-28T13:56:00.003+02:00

Minulý týden se přihodilo, že během dvou dnů se pracně piplané akvárko najednou zakalilo a rybičky to nepřežily :-(. Podezíráme trochu Mikinu, která se tam naučila chodit pít pravidelně, že se jí podařilo tam zanést jakési svinstvo, v maličkém akvárku to prostě jde moc rychle a ztíží se něco dá zachránit.

Rybičkami jsme nakrmili krokodýly v pražské kanalizační síti, akvárko vyčistili, a kvůli Mikině ho nechali na místě plné čisté vody.

Dnes ovšem Johana jela s tatínkem opět na ryby, tentokrát dostala příležitost zúčastnit se lovu aktivně, měla svůj "vánoční" prut a velký úkol: nachytat pidirybičky na dravce.
A ono se jí to dařilo, má za sebou první vlastní úlovky - sama nahazovala, sama vytahovala, jen těsto na háček dával ještě táta, háček v prstě prý není slast.

No a abych jim to uvěřila, připravili mi akvarijní překvapení - jsem zvědavá, jak dlouho v tom plivátku ty střevle vydržej.

Srdíčka

2008-07-27T11:35:00.005+02:00

I čtvrtý den oslav je o korálkách, tentokrát chce oslavenkyně srdíčka, prý těch nikdy není dost a hned brouzdá po obrázkách, co nám hodná teta Norreen zasílá, a vybírá si, které se jí bude nejvíc hodit. A maminka maká...

Na závěr došlo i na opravu jedněch starších korálů, už jdou zase zapínat a tudíž nosit

124. Třetí den oslav

2008-07-26T23:05:00.003+02:00

Joko měla slíbený výlet s tátou na Hostivař, na ryby i do vody. Jenže tatínek se v pět ráno sbalil a odjel sám a Joko probrečela celé dopoledne, že tatínka zklamala, protože zaspala - no, co jsem milému tatínkovi večer sdělila, to si za rámeček nedá. Ale snažila jsem se o náhradní program - korálky, šití na panenky i pro tu moji panenku, hřiště, vaření spousty dobrot - přežily jsme, ale nálada tedy nic moc. Grrrrrr.

Do vlasů oslavenkyni

2008-07-25T10:58:00.001+02:00

Dnes jsem Johaně donesla novou sadu dětských korálků, samé roztomilé tvarované plasťáky, sobě jsem si taky něco přikoupila a hned po příchodu se doma začlo motat. Dárky, dárky, dárky - ať má to zvíře nenasytný radost... :-)

Je to opravdu moje zlatíčko, pro ty oči svítící nadšením se oplatí mordovat prstíky.

122. Vivat Joko!

2008-07-24T11:10:00.003+02:00

Tak už jí je šest - je to velká holka, rozumná tedy moc ne, ale o to víc se zasmějeme.

Ovšem oslavy nestíháme. Joko se naštěstí podařilo strávit ten svůj slavný den skvěle - na návštěvě u kamarádky - spousta dárků, her, dovádění - dorazila domů naprosto spokojená. Já dorazila kolem osmé a hned se na mě vrhlo klíště s kolovrátkem: přineslas dárky? dárky, dárky, dárky....

No pár drobností jsem stihla - krásné tričko, nějaká pexesa a cikánské šátky - vyšlo mi to hezky, za každý odžitý rok jeden drobný dárek. Spokojenost byla veliká, ovšem jen do okamžiku odchodu do postele: Mami a zítra mi zase přineseš dárky? Nějaké další, víš? Já je moc potřebuju.

No a tak přemýšlím, co dostane zítra a co pozítří a co popozítří - když ty dárky tak moc potřebuje :-))) Na dort a slavení s rodinou bude muset vyčkat ještě dva týdny, tak jí asi vážně to čekání osladím spoustou drobností. Naštěstí je to holka skromná a ze šátku za dvacku je u vytržení. A když jí bráška k narozeninám věnuje půl hodiny mordování, není co řešit.

121. Konečně Oskar vylezl

2008-07-23T19:40:00.004+02:00

Po pár dnech divného počasí konečně vysvitlo sluníčko a tyhle obrazce umí se starým lešením. (14 dní jsem chodila kolem a čekala na správný čas kvůli úhlu a správné sluníčku kvůli kontrastu.)

119. Sluníčkové miminko

2008-07-21T20:16:00.003+02:00

Je ošklivý den, takový nanic, ne že by se nic nedařilo, ale nic neuchvátí, nezabaví. Sluníčko si vzalo dovolenou a jelo do Egypta. Fotit se moc nedá, venku zataženo tmavo, barvy všechny šedé, vevnitř nuda jak v Brně, práce neodsejpá, děti doma umrčený, manžel radši utekl na ryby. A tak jsem cestou z práce cvakla jen toto miminko slunéčka s vědomím, že fotka bude stát za prd, ale pro potěchu a z nouze...

118. Borůvky

2008-07-20T19:35:00.006+02:00

Celý den je ve znamení borůvek: borůvkový koláč, borůvkové knedlíky, borůvková marmeláda. Mám borůvkový jazyk, borůvkové ruce, borůvkově rozlobený žlučník a naprosto borůvkové dítě, které se pokouší obarvit náš koberec i gauč do oblíbeného borůvkového odstínu. Objevila jsem borůvky i v posteli a jednu hezky rozpatlanou za krkem.
Vrátil se mi synek z prázdnin a když viděl tu borůvkovou mánii, tak málem zase utekl, prý doufal, že si od toho po týdnu u macešky a jejího borůvkového nadšení a nucení dítek ku sběru odpočine :-)
Ta tmavofialová se mi hodí i k náladě, mám spoustu práce a nemůžu stále přemýšlet, co se stalo a děje u Lucky.

Ocenění

2008-07-19T14:51:00.009+02:00

Každé ocenění potěší a ku mně dorazilo hnedle ze dvou stran

- od Norreen, na jejíž všechny weby chodím šmírovat pravidelně, i když třeba zrovna nemám náladu na fotokolečka, protože... a vůbec ... zkrátka i ona je v mých oblíbených blozích hned na špici a doufám, že je jí to jasné :-))

- od Sonrisy, která mě velmi mile překvapila. Nakukuju k ní taky hodně často, protože se mi líbí její pohled na svět a její výběr záběrů, o kvalitě fotek smrdících profesionalitou ani nemluvě.

No a kromě velké radosti mám teď trápení s výběrem mých sedmi nejoblíbenějších blogů, většina už své ocenění má, ale což, komu čest, tomu čest a vůbec nevadí, že víckrát :-)

Líbí se mi courat na blozích, které si nejen pro Projekt 365 vytvořily:
Silema
Veronova
Mongolské střípky - jako BCstarousedlice určitě znáte Makýška a její blog
Janat - i když je povídací, tak o fotky taky není nouze a čte se mi tam hezky
No a každé kolečko po fotoblozích začínám vždy tady, s tím nikdo nehne
Lucka73
Klarissa
Lesana

booože, tolik jich zbylo, kam ráda chodím, když mám dělat něco zcela jiného, ach jo....

Korálky z papíru

2008-07-18T10:58:00.002+02:00

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala ... anebo motejte korálky :-)

Páteční odpolednata jsou děsivá, všichni pospíchají na víkend, firma záhy vylidněná, ale "služba je služba", je zapotřebí, kdyby něco hořelo, aby aspoň někdo nepospíchal a seděl tam pro případ nouze, případně dodělal, co se nestihlo. Dnes jsem byla nějaká moc rychlá a měla jsem brzy hotovo a pak byl naprostý klid, naštěstí se v kanceláří vždy najde kousek papíru, nůžky a lepidlo:

115. Vo co? Vo voko!

2008-07-17T12:21:00.003+02:00

Voko Joko

114. Fáborky

2008-07-16T21:53:00.007+02:00

Když zradila technika i příroda, co to nějak spojit? Takže ventilátor a papírové fáborky a konečně se nějaký ten pohyb objevil - ovšem nad tím zrnem by jeden zaplakal - zítra zkusím znovu a musím si lépe vyvážit bílou

113. Vítr v listí

2008-07-15T21:42:00.006+02:00

Hezky pofukovalo, tak zkouším z okna fotit větřík, jak míhá listy stromu - a ten mrcha nemíhá, byl příliš mírný a pohyb je jen velmi málo zřetelný.

Takže druhý pokus a opět omyl:

Ale k tomuhle motivu se určitě ještě vrátím za lepších atmosférických podmínek

112. Rotačka

2008-07-14T21:33:00.003+02:00

Už dlouho chodím okolo stroje jako mlsná myš a těším se na nějakou chviličku, kdy v okolí nebude nikdo brouzdat a já budu moci začít fotograficky pokořovat POHYB. Jenže fofrování pásu papíru uprostřed masívního stroje zkrátka pro pohyb to pravé není, navíc tyhle noviny mají jen drobné kresbičky, takže mázlý pruh je prostě zase jen mázlý pruh - ale co nadělám, nějak se to naučit musím, ne? Takže první pokus a omyl:

Kytička od Norreen

2008-07-11T09:51:00.000+02:00

108. Tamtéž, tentokrát Joko u aparátu

2008-07-10T10:23:00.002+02:00

Mám depku. Dostala jsem fotodokumentaci z krušnohorské "dovolené" s tím, že některé fotky fotila Johana a prý mi řekne, které. Mno, hned po prohlédnutí jsem to tipla a z devadesáti procent správně. Joko je prostě na detaily :-)))) Foťáček je docela dělo, vím, že jsem s ním nebyla schopná ani slušně zaostřit a trefit objekt, těžký do ruky, jiný systém štelování - to ovšem tomu mýmu zvířeti prostě nevadí - veme cvakátko a cvak: